Mini Stories



 
FAQPříjemPortálHledatRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Kapitáni Destiny

Goto down 
AutorZpráva
Agatha Farewell

avatar

Poèet pøíspìvkù : 1026
Reputatce : 34
Join date : 09. 06. 11
Age : 21
Location : Hradec Králové, Brno

PříspěvekPředmět: Kapitáni Destiny   Thu Aug 02, 2012 9:10 am

1. KAPITÁN
Ricardo Asier
Francouzský věděc a první kapitán Destiny, který ji také stvořil.
A nejen ji, i samotnou snovou dimenzi, ve které vzducholoď rozráží prázdno. Za jeho éry loď procházela každý den nějakým vylepšením. Kapitán s ní dokonale splynul a celé dny trávil ve své kajutě, kde vymýšlel nové a nové věci. Dodnes nebyly všechny jeho vynálezy nalezeny a pochopeny už vůbec ne. Zabýval se fyzikou, matematikou a dokonce i přírodovědou vysoko nad úrovní ostatních Snílků. Také zastával názor, že je třeba dbát na čistokrevnost a po roce putování odmítl nabírat nové Snílky a pouštět staré na obydlené země, které navštěvovali. Říkal jim "čistokrevní." Pokládal svou posádku zkrátka za ty "vyvolené" a na Destiny byl všeobecně uznáván vkus starých králů Země přibližně z období Romantismu. Dámy sice sukně vyměnily mnohdy za pohodlné kalhoty, ale zůstaly krajky, šperky a mnohdy tak ustrojení působilo přeplácaně. Destiny žila zábavou, plesy. Vše bylo naprosto dokonalé. Po druhém roce putování se na loď vrátil Noel Kahara, Ricardův dlouholetý přítel. Předtím jej vysadili v Zemi Pouští. Bohužel, s příchodem Noela se Snílci začali bouřit. Muž, tenkrát ve středních letech, zacházel skvěle s mečem i svou schopností. Život v poušti jej naučil. Koneckonců původně pocházel z Afriky, ač jeho matka byla Evropanka. Muž si všechny získal. Vyprávěl o dalších schopnostech, o světech za branami v Přístavu lebek. Vyprávěl o dobrodružství, které si je získalo. Přehnaná galantnost pomalu opadla. Navzdory Ricardově přání se lidé vraceli ke stylu ze své doby a během třetího a posledního roku jeho vlády ho zcela přestali poslouchat. A odtud pochází první havárie Destiny. Snílci přestali snít. Volali po vzpouře, chtěli za kapitána Noela, ne upjatého tvůrce. Přišel si zrazený a Noční můry, o jejichž existenci zatím nikdo neměl ponětí, se chopily své příležitosti. V den, kdy přetekla i poslední kapka přes okraj dávno přeplněného poháru, se loď zřítila z oblohy do propasti v Přístavu lebek. Nikdo to již nepamatuje a nikdo neví, jak dlouho tenkrát loď padala. Jisté je, že se roztříštila celá polovina trupu. Bylo to krveprolití bez nepřítele. Snílci ztratili víc než polovinu z původní posádky a Ricardo zmizel. Někteří se domnívali, že zemřel. Sklouzl z paluby a propadl se ještě hlouběji do nekončící propasti. A pak přišla na řadu Ricardova drobná dcera. Tenkrát jí bylo devět a poprvé objevila svou schopnost. Její tělo se rozzářilo a poskytlo tak Snílkům světlo nutné pro opravu lodi. Anika však při spatření krve, kterou nevědomky osvětlila, zešílela. Nedokázala ovládnout světlo a žár vycházející z jejího těla po sedm dlouhých dní, po které se k ní nikdo nemohl přiblížit. Malá dívka. Mezi těla, z nichž se řinula krev, nepříjemný zápach a z nichž sem tam vykukovala nějaká ta kost. A její otec, jež by ji snad jediný dokázal uklidnit, byl pryč. Noel, který přežil, byl zvolen kapitánem.

2. KAPITÁN
Noel Kahara
Jak již víme, asi čtyřicetiletý Noel se stal kapitánem v dobu, která byla těžká pro všechny.
Ovládal rostliny. Dřevo, které i na takovém místě vytvořil, podle pověsti z jediného čtyřlístku, který objevili, se spojilo s Destiny a nahradilo trup. Tak opravil svou loď a zároveň s ní spoutal svoji duši. Jenže Destiny se nevznášela. A Noel mohl jen sledovat zmučené obličeje tehdejších Snílků. Musel být tím posledním, kdo přestane věřit, ale při pohledu na malou Aniku, které žár sálající z jejího těla i sedmý den, roztrhal kůži na kousky, to nešlo. Stál před těžkým rozhodnutím. Nařídil těla svých mrtvých přátel svrhnout do propasti, aby bylo víc místa pro ostatní. Jinak to nešlo. A pak, s příslibem věčnosti, do stejné propasti svrhl Aniku Asier. Když padala, křičela. Že vůbec ještě měla hlas, ten div! A pak, ještě při pádu, světlo pohaslo. Dobře věděl, že by jí nebylo pomoci, ani kdyby čekal. Snílci se znovu ponořili do tmy. Tentokrát už na vlastní lodi. Naštěstí stihli zapálit poslední pochodně. A Noel vystoupil na palubu. Stál tam dlouho. Dlouho se vyrovnával se ztrátou a dlouho zkoušel snít. A pak jako kdyby se loď zachvěla. Drobné kamínky pod jejím opraveným trupem se začaly drolit. Kapitán snil. Snil o úsměvu svého ztraceného přítele. Snil o časech, které strávili na palubě a o časech, které dá přeživším. Vysnil jim život. Posádka s překvapivou rychlostí vyšplhala po lanech na palubu a s nejistým vítězným pokřikem Destiny chytila druhý dech. Vzlétla vstříc novým dobrodružstvím a když zakotvila v přístavu lebek, konečně znovu na slunci, teprve v té chvíli to vzdali. Ona polovina posádky už jen těžko mohla snít. Noel zůstal na lodi sám se svými nejvěrnějšími. Knihovnicí, svou desetiletou dcerou a jejím bílým králíčkem. Ze všech se vlivem samoty staly spíš přeludy. Ale pak, jednoho dne, měsíce po havárii se na lodi objevil nový Snílek. Zákaz přijímat nové členy paluby Destiny konečně překonala. A pak přišli další. Další a další Snílci. V takovém duchu strávila Destiny celých 30 relativně klidných let. Deset let, po které ji uváděli do původního stavu, deset odpočinku, který občas rušily návštěvy nočních můr a deset let dobrodružství, při kterém Noel znovu navštívil i Zemi Pouští. Noční můry už kapitánu dávaly příliš zabrat. Nikdo nevěděl, čím jsou. Zkrátka se na palubě objevil stín a občas dokonce zabil některého z členů posádky. Bylo těžké se bránit. Jako sedmdesátiletý mohl Noel sotva plnit povinnosti kapitána a tak se s posádkou rozloučil. V té době dvacetiletý Michael Vivaldi, jeho oblíbený žák, poprvé pocítil, jak se pojí s lodí. Noel odešel a Michael se stal novým kapitánem. Jediné, co pak slyšel o svém učiteli bylo, že zemřel první den na nové zemi. Nebylo prý možné přežít bez lodi.

3. KAPITÁN
Michael Vivaldi
Třetí a nejmladší kapitán první snílkovské lodi vládl schopností, která ovládala mysl.
Po třiceti letech se tak na lodi objevil člověk, který ji dokázal ovládnout stejně jako její stvořitel. Nerozuměl sice tolik vědě, ale dokázal vepsat lodi do paměti jednoduchou myšlenku. Stíny, které je trápily za vlády Noela již neměly šanci předvídat, kudy loď popluje. V té době, nebyl na svém postu ani rok, se objevila stejně stará Ygraine Tenra. Svou schopností ovládání větru, kterou ovládala až na pátou úroveň, podporovala Michaela a jeho řízení lodi, která se tak hnala snílkovskou dimenzí rychleji než kdykoli dřív. A Michael ji miloval. Miloval ji natolik, že si ji vzal. Postupem času se Michael naučil ovládat i je a následujících dvacet let jeho působení se ani jeden stín neukázal. Ani jedna Noční můra. Zdálo se to jako ideální čas. Objevování nových věcí, způsobů, seznamování se s novými Snílky... Michael byl šťastný. A pak, oba se blížili ke čtyřicítce, aniž by to na nich bylo víc znát, se jim narodila dcera. Malá Avalon Vivaldi. schopnost zdědila po otci, ale sílu po matce. Ygraine po porodu nedokázala vyvolat vítr na silnější úrovni než byla třetí a to k pohánění lodi nestačilo. Michael ještě nějakou dobu vedl loď sám než se vrátil k mapám a kompasům. A zde začal znovu i problém se stíny. Brzy zjistili, že už zase znají cestu, kterou loď pluje. Následujících dvacet let bylo plných strachu. Michael se stal kapitánem nejdéle ovládajícím svou loď a i když se blížil úctyhodné šedesátce, neslábl tolik jako ostatní. Jeho schopnost přece vyčerpávala mysl, ne tělo. A právě v šedesáti, když Avalon táhlo na dvacet, byl donucen odstoupit. Blížil se sedmdesátý rok existence lodi, který bylo třeba oslavit. A to měl mít na starosti nový kapitán, ale to by musel starý zmizet. Zanechal na lodi nějakým způsobem své myšlenky. Stal se přízrakem a nikdy skutečně neodešel. V té době přejala vládu nad lodí jeho žena. Ygraine Vivaldi.

4. KAPITÁN
Ygraine Tenra Vivaldi
Čtvrtá kapitánka a první žena v této funkci ji po celý rok svého působení zvládala relativně dobře.
Podvědomí, které zde Michael zanechal, jí radilo. Promlouval jí do hlavy, viděl její myšlenky, stále byl s ní. Ale starší, téměř pětapadesátiletá žena, byla nejslabší kapitánkou. Loď se k ní přimkla proto, že jí to nařídil bývalý kapitán a snažila se odpoutat. A tak trhalo vše duši čtvrté kapitánky na kusy. Avalon se snažila otcovu pronásledování vyhnout. Na matčinu žádost si ponechala její dívčí jméno místo otcova. A přízrak nemizel. Nakonec to vyústilo ve tři drobné havárie. Jednu nad Zemí Pouští, dvě nad Zemí Moří. Alespoň, že tak. Ze Země Dravců by se bývali nedostali tak lehce. Ygraine byla donucena přízrakem, který ztratil většinu ze své podstaty, odstoupit. Z Michaela už nezbylo nic. Jen pár pocitů, pro které neustále pronásledoval svou ženu. Jednadvacetiletá Avalon byla zvolena pátou kapitánkou a s těžkým srdcem nechala svoji matku odejít. Naštěstí spojení Avaloniny matky a lodi nebylo tak silné jako spíš nucené. Odchod ji stále srdce, ne život. Občas se Avalon podařilo matku navštívit v Zemi Moří, kde pracovala jako jedna ze sekretářek vůdce Země.

5. KAPITÁN
Avalon Tenra
Pátá kapitánka vede loď necelý rok.
Jako dcera dvou předchozích kapitánů má ale značnou důvěru a její jedinou touhou je momentálně nezklamat. Převzala loď, na kterou se teď často vracely stíny a i přesto ji hodlá udržet pod kontrolou. Vítá nové Snílky, zažívá nová dobrodružství a hledá možnost, jak přemoct kruté Noční můry.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi Http://poetia.blog.cz
 
Kapitáni Destiny
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Mini Stories :: SPAM :: Old topics :: Stará témata :: RPG TEXTOVÁ HRA KS :: MÍSTNOSTI PRO HRU :: Destiny, první vzducholoď :: Informace-
Přejdi na: