Mini Stories



 
FAQPříjemPortálHledatRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Verše pro ukázku

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
AutorZpráva
Agatha Farewell

avatar

Poèet pøíspìvkù : 1026
Reputatce : 34
Join date : 09. 06. 11
Age : 20
Location : Hradec Králové, Brno

PříspěvekPředmět: Verše pro ukázku   Mon Jul 01, 2013 3:04 pm

Rozžhavená

I.
Kapky vody máš na těle,
pobízíš moje smysly k hraní
a na ostří chvíle nesměle
svádíš mne k milování.

II.
Na krku cítím horký dech.
Blížíš se tichý v hloubce přání.
Jen zpomal jazyk, žádný spěch.
Sváděj mne k milování.

III.
Zasténej! Prohni se teď v zádech.
Jen vykřič do snu hloupost spaní,
když láska létá lépe na křídlech.
K čemu je noc, když ne k milování?

IV.
Dravě se ponoř kam jen smíš.
Užij si hebkost žhavých dlaní.
Řekni mi, co bys líbal spíš
nežli rty... Žij jen v milování.

V.
"Usínej ve mě napořád,"
zašeptáš, když noc se světla straní.
A ještě dodej, že máš mě rád.
Sváděj mne k milování.

Princeznička

Ukryla se ve zbytečné světy,
zazdila vlastní duši, rozesmátá.
Vkreslila šalvěj do viněty,
neboť jí nevoněla máta.
Ta nepodstatná, malá,
ta, které malta zlíbá víčka.
Šla, by ji stěna nespoutala,
ode zdi ke zdi, princeznička!

Úsměv se ponořil do cihly,
kterou si k srdci nepřivinu,
neboť jsme zřejmě nestihli
si přiznat vlastní vinu.
Poslouchá modlitby šeptané
za stěnou odmalička.
Jde, neb se zázrak nestane,
ode zdi ke zdi, princeznička!

Kamení se točí kolem těla,
jako by se proměnilo v hady.
Jeho pevnost totiž nevěděla
si s nejistotou rady.
Omylem sebe stěna rozvázala,
a světlo jí přikrášlilo líčka.
V té chvíli nejspíš pospíchala,
ode zdi ke zdi, princeznička!

Mezi lidmi jenom chvíli stojí
a v dlaních jí dohořívá svíčka,
musí jít, když neznáma se bojí,
ode zdi ke zdi, princeznička!

Mrtví nepláčou

I.
Snad pouze nerozumím
iluzi touhy, ač nahlas buší.
Možná, že jedenkrát si ztlumím
tvůj rytmus ve své duši.

II.
Minimum v srdci z bývalého chladu,
jelikož vlastně nikdy neroztálo.
Mé přání nejspíš mělo malou vadu,
by neodestálo se, co se stalo.

III.
Po mých rtech mráz se prochází,
když netuším, jak moc mne znáš.
Když doplníš to, co neschází
a do sametu prý nesvlékáš
mé tělo naposledy.

IV.
Iluze léta – Lásky bez zábran.
Je tam tak dlouho, že již není
a v noci, kterou topíš sám
se utopilo tvé vlastní snění.

V.
Na ruce náramek, slzy pod očima,
obojí třpytí se a dřímá…
Na ruce jizvy, slzy pouze schnou
a není divu, mrtví nepláčou.

Dlouhé klíče a krátké noty

Hledala jsem v taktu smyslnost,
zpila se hudbou do němoty,
než jsem jich měla dost a dost,
černých čar bez hodnoty,
příběhu Psyché a Eróty,
Duše a Lásky spojení!
Smrtelná Psyché a on v ní
padá do dřímoty!
Zpívat smí o tom, o čem sní
dlouhé klíče a krátké noty!

Rozvíří prach tvůj chvost
pejsku, mazlíčku z pusté šoty,
v rytmu taktu ti házím kost
za osmidobé ploty!
Vyběhni do té sloty,
mezi osminky poslední
než ti je někdo sní!
Štěkat a zpívat za roboty
mohou, zatímco vzhlíží k ní,
dlouhé klíče a krátké noty!

Postavím z libret most
a z jedné nevkusné anekdoty.
Bude se snoubit jako ctnost
s ocelovými hroty.
Lovci nad něžnými oceloty
říkají: “Tepny rozetni
nebo si zpívej jako účetní!”
Než se však přidá do té roty
řekněte ještě: “Milovat se smí
dlouhé klíče a krátké noty!”

Zpívej, obrázku pietní!
Zpívejte, chlapci záletní!
Zpívejme, nemocní bez teploty!
Můj drahý lide, rozkvetni
na dlouhé klíče a krátké noty!

Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi Http://poetia.blog.cz
 
Verše pro ukázku
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Mini Stories :: OD NÁS PRO VÁS :: Obsah-
Přejdi na: