Mini Stories



 
FAQPříjemPortálHledatRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Ygraine Raeghan [BARBARKA]

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
AutorZpráva
Agatha Farewell

avatar

Poèet pøíspìvkù : 1026
Reputatce : 34
Join date : 09. 06. 11
Age : 20
Location : Hradec Králové, Brno

PříspěvekPředmět: Ygraine Raeghan [BARBARKA]   Tue Jul 09, 2013 9:07 pm

VZHLED
Na barbarku má podprůměrný vzrůst, měří sotva 170 centimetrů. Přesto je typicky mohutnější postavy, ale rozhodně není tlustá ani nemá příliš svalů a vypracovanou postavu, přestože bojovat se učila. Lidé rozlišují barbary na typ blutling a typ nordling. Ona patří k prvnímu. Díky tomu má velmi světlou pleť, šedostříbrné oči a zrzavé vlasy. Jako každá barbarka si nechala narůst velmi dlouhé vlasy, o které se ale pečlivě stará, protože je ráda splétá do copů. Považuje to za uklidňující činnost. Dalším charakteristickým znakem jsou pro barbary typické výrazné lícní kosti.

Nosí oblečení z hnědé kůže, v zimě si potrpí na měkké, pohodlné kožíšky, nejlépe z lišek.
Vzhledem k používání zbraní má vždy rukavice, které jsou dostatečně silné, aby zabránili kousnutí slabšího zvířete, dostatečně teplé, aby uchránily od zimy a zároveň dostatečně slabé, aby v nich mohla se vším dobře manipulovat. Možná, že by je neprořízl ani nůž, ač by to zkoušela nerada. Tento obvyklý doplněk sahá až k ramenům, ale hned nad dlaněmi už z něj zbývá jen jakýsi pruh, aby byla vidět rituální tetování, a ten se obtáčí kolem slabé lněné látky neurčitě hnědé barvy, která nahrazuje tričko a především v oblasti ňader je ještě stažena pevnější kůži a jakýmsi "korzetem." Plátěné kalhoty až na zem překrývá ještě jeden krátký pruh látky, po bocích rozšířený kvůli pohybu, který by se dal považovat za obdobu sukně. Boty mají silnou podrážku, vzhledem k tomu, že se často pohybuje v horách a na dlažbě tak má co dělat, aby zakryla hluk. Sahají jí až na kolena, protože nebýt jich, kalhoty ze slabšího materiálu by se již dávno rozedřely.

Na pravém i levém zápěstí a těsně nad ňadry má jakési obdobu tetování.
Jde o rituální "zohyzdění" těla, které ale při pečlivém provedení je považováno spíše za ozdobu. Jizvy jsou vytvořené pomocí řezných ran rituálními noži a poté zasypány popelem. Na rukou má "tetování" ve tvaru hadů, které symbolizuje dokončení jejího výcviku boje s noži a výcviku alchymistky. Nad ňadry se pak nachází větší a propracovanější symbol jako znak její dospělosti a samostatnosti. Je možné jej považovat za šipku směřující k zemi omotanou dvouhlavým hadem. Obě hlavy končí až u ramen, šipka vrcholí přesně mezi ňadry.

Mimo jiné sebou nosí kuši přes záda, vždy s dostatečným množstvím střeliva a tři nože - dva velké u pasu a jeden malý schovaný za páskem kůže na stehnech za vysokými botami. U opasku na levé straně visí válečný roh. Nepoužívá jej, snad jen k pití medoviny na hostinách, dalo by se říct, že jde o rodinné dědictví. U druhé strany pasu má váček s penězi. Pásek je, mimochodem, ozdobený stříbrnou, leštěnou sponou, znovu se symbolem hada, na kterou je hrdá, jelikož jde o válečnou kořist.

VLASTNOSTI
Individualismus, divokost, nezkrotnost, horkokrevnost, spontaneita, nepoddajnost. To jsou vlastnosti, které jí jako každé barbarce nechybí, ač má v sobě i lidskou krev, což zřejmě může za její nižší vzrůst. Říkají o ní, že je jako bouře. Vysoce si cení štěstí a spoléhá na něj. Žije přítomností.

Pokud ji chytne záchvat melancholie, který ale bývá krátký, píše a zpívá hrdinské písně a verše. Nutno říct. že i přes svou prudkost málokdo potká lepšího básníka a má na drsnou barbarku doopravdy kouzelný, hlubší hlas. Oproti krásnému zpěvu vůbec netancuje a pokud, dalo by se to přirovnat k ladnosti medvěda.

Má velmi zvláštní, až morbidní smysl pro humor.
Ve skutečnosti je to spojené s jejími morálními hodnotami a faktem, že když už vykonává práci, nemá problém zavraždit ani ženy, ani děti stejně lehce jako muže.

Přestože by se to dalo považovat za povrchní, je v jistém smyslu puntičkářkou.
Ne, že by natolik přemýšlela nad smyslem věcí, jedná zcela impulzivně a dle srdce, ale má v sobě silné, hluboce zakořeněné etické normy. Pravidla, která si stanoví a která jí učili plně dodržuje. Stará se v první části o sebe a pak až o ostatní. Umí být hrubá a necitlivá, málokdy nahlédne pod povrch věcí. Nechápe, proč lidé neříkají neumí lhát a hojně toho umění využívá. Pokud se však jedná o její čest, bojuje za každou maličkost.

Získá si ji jen ten, kdo bude ještě o něco dominantnější, aby měla jistotu, že se o ni postará a ochrání ji. Zbožňuje muže, kteří mají dlouhé vlasy. Koneckonců to i v místě, kde se narodila, bylo znakem mužnosti. Naopak nesnáší, když jí kdokoli připomene její na barbarku příliš nízký vzrůst.

A abychom se dostali i k jídlu, miluje jakkoli připravené maso.
Nejraději jej má pořádně propečená. Úplně nejlepší je, když se ještě u večeře může mluvit, že lovila ona. Z pití se nevyhýbá alkoholu, ale nikdy se neopije. Ne, že by do sebe nedokázala lít jedno černé pořádně vychlazené pivo za druhým! Jen je oproti opití jaksi odolná. Ještě se jí nestalo, že by někdo, byť muž, vydržel střízlivý déle než ona. Nejraději má medovinu a hořkou pálenku. Přestože alkohol má ráda, kouření je jí doslova odporné.

BOJ
Hamstet Bremerský, jenž celý život zasvětil studiu národů a pronárodů rozličných, řekl: "Barbaři, toť skvělí bojovníci, leč mizerní vojáci. Formální autority neuznávají a neradi se jakýmkoli strategickým postupům podřizují. Až se zdá, že slova jako útvar, rojnice či obchvat za cosi neslušného, ba dokonce urážku považují..."

Jako každá barbarka bojuje přímo.
Pro barbarskou sílu a mohutnost, má o něco větší výdrž než netrénovaný člověk, vyrovná se (třebas v páce) trénovanému. Umí zacházet s kopím, oštěpem, mečem i sekerou, ale její prioritou je kuše, kterou sebou stále nosí. Kromě toho má tři nože. Dva velké u opasku a jeden malý, sotva velikosti dýky. (Více o umístění zbraní u Vzhledu.)

Jako alchymistka je na tom mizerně.
Jinak řečeno čím méně má štěstí, tím větší je její úspěšnost, protože se jí ještě nestalo, aby umíchala něco správně. Přesto jí to - zřejmě vlivem náklonnosti Fortuny - vychází a tak se za pyroforku hrdě považuje. Nosí sebou vždy několik jedů zašitých v šatech, lahvičku kapaliny, která dokáže rozleptat i zámek a za páskem pár pytlíčků s práškem, který dokáže dočasně lidi oslepit nebo v reakci s ohněm způsobí výbuch.

ŽIVOTOPIS
Na severu v jednom z barbarských kmenů platilo, že pokud muž neunese ženu z nepřátelského tábora, potřebuje její souhlas. Bohužel, muž, o kterém mluvíme, svou ženu opravdu unesl. Byla pro něj přitažlivá pro jistý exotický, snad až lidský, vzhled. A vskutku, ač to již nikdo nevěděl, byla napůl člověkem. Barbaru to divné nebylo, jejich vztah se vyvinul ve spokojené "manželství" a byl naplněn zplozením potomka. Že však jejich dcera byla menšího vzrůstu a nedosáhla až takové mohutnosti většiny barbarů bylo jejímu otci podezřelé. Zachránil to fakt, že dívka byla učenlivá a měla vysoký práh bolesti. Brzy tak dosáhla hned dvou rituálních tetování. Prvního za úspěšné ovládnutí umění boje. V té době už vyrůstala bez matky, takže jediným vzorem jí byl právě otec a většina bojovníků, které potkávala. Její štěstí však nevydrželo dlouho, jako každá barbarka musela získat slávu a byla rozhodnutá odejít do světa. Předcházel tomu další z rituálních lovů. Až se to zdá zvláštní, v té době jí bylo pouhých patnáct let. Lov vlků byl oblíbená zábava pro celý její kmen, i pro ni. Šedé oči jí zářily, s rezavými vlasy si pohrával vítr, když běžela. Když se s otcem vrátila domů po několika dnech v lesích, našli tábor vypálený. I k nim už dolehla temnota zachvacující zemi Rengar.

Od té doby nezbývalo, než putovat. Vztah otce s dcerou byl pokrevním, důležitým poutem, které se nemělo přetnout, ale mentalita obou svobodně uvažujících barbarů byla příliš rozdílná na to, aby se nerozešly. Navíc musela započít barbarčina pouť za slávou. Poslední dny s otcem strávila kvůli dalšímu tetování. Bylo umístěno těsně nad ňadry a dostala jej proto, aby bylo jasné, že dosáhla dospělosti jako poslední mladá bojovnice jejího kmene. Od doby, kdy se jejich cesty rozešly, svého otce nespatřila, ale věří, že se jejich cesty střetnou, až si to bude Fortuna přát.

Na svých cestách se dostala do služeb jednoho z hradních pánů. Místo jako bojovnici ji ale využil jako poskoka, za což málem zaplatil životem muž, který jí v poslední chvíli foukl do obličeje podivný prášek, ze kterého ji začaly štípat oči. Byla mu od té chvíle zavázána životem, ač ji mnoho z prací, které jí uložil, ponížilo, nemohla je odmítnout. Trávila s ním několik dlouhých let jako s učitelem a několik jako s partnerem. Do umění alchymie nikdy nepronikla, vždy, když se o něco snaží, ač myslí, že zná postup, povede se jí pravý opak. Jedy tak mnohdy jen dochutí jídlo a ochucovadla naopak mívají tendence vybuchovat. Zatím jí ale štěstí přálo a nestalo se jí to osudným, navíc sebou vždy nosí i zásoby, které fungují tak, jak mají a díky kterým může alespoň předstírat, že svému řemeslu rozumí.

Čím dál častěji na svých výpravách naráží na vojska, která jí kazí plány.
Jejím stylem není utíkat, přesto nemá na výběr. Pokud by se nepohybovala před vojsky, nedostala by se ve vypleněných částech země ani k jídlu a nejspíš by zemřela na vyčerpání, což by pro ni bylo neuvěřitelným ponížením. Při návratu na rodný sever zaslechla o tom, že v malé vesničce - v Údolí - se sešlo několik zajímavých lidí, kteří by mohli toužit po konci vlády zla. A takový boj by jí mohl přinést mnoho inspirace pro hrdinské písně a kýženou slávu. Proto bylo jasné, kam směřovala její poslední cesta...
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi Http://poetia.blog.cz
 
Ygraine Raeghan [BARBARKA]
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Mini Stories :: Textové hry :: Charaktery :: DrD-
Přejdi na: