Mini Stories



 
FAQPříjemPortálHledatRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Alessandra Mcgonagall [ČLOVĚK]

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
AutorZpráva
Agatha Farewell

avatar

Poèet pøíspìvkù : 1026
Reputatce : 34
Join date : 09. 06. 11
Age : 20
Location : Hradec Králové, Brno

PříspěvekPředmět: Alessandra Mcgonagall [ČLOVĚK]   Fri Aug 02, 2013 6:45 pm

Alessandra Mcgonagall
Doktorka
Přesná střelba Henryho opakovačkou, jízda na koni, lékařské znalosti, plížení

ATRIBUTY
Alessandra je ctižádostivá žena.
Narodila se v březnu ve znamení ryb, které jí propůjčily něco ze své jemné povahy. Rysy, které mají být ryze ženské (lidumilnost, láska, dobrota) jí nejsou cizí, ale pouze v případě lidí, které zná. Stala se doktorkou a důvěřovala lidem. Pacienti se pro ni ale během moru staly pouze koulemi u nohy. Nemohla je opustit a přitom s nimi nemohla být, aby epidemie nezasáhla ji. Prohloubilo to její znalost bylin a lékařství. Dokonce v jednu dobu pracovala i s indiány, takže rasismus je jí cizí. Pro doktora je člověk jako člověk, nepozná rozdíly mezi rasami. Ženy přesto považuje za slabší a nemyslí si, že by měly bojovat. Sama se střílet naučila jen z nutnosti, ale neváhá zabít. Pohled na krev jí dokonce působí jisté potěšení a vražda jí sice pokaždé přidá hřích (Alessandra je silně věřící katolička), ale také jí dodá tělo, které je možné zkoumat. V rámci ctižádostivosti, kvůli které šla přes mrtvoly, pracovala nejen jako doktorka, ale po odchodu z rodného města i jako profesionální společnice nebo barmanka. Každé z povolání jí přineslo špetku nenávisti do šuplíku s důvěryhodností vůči neznámým lidem a z Alessy se stal vcelku cynický člověk, který ale (ač si to nerad přiznává) rád lidem pomáhá a miluje svou práci nejen kvůli fascinaci křehkostí lidského těla.

SCHOPNOSTI
Alessandra umí skvěle léčit.
Nedokáže sice bojovat s morem, ale nejsou pro ni problémem řezné a střelné rány, pokud tedy nejsou zasaženy důležité orgány. Má ponětí o důležitosti hygieny, i když ne vždy je schopná ji dodržet a dokáže rozpoznat vedlejší v té době známé evropské i americké nemoci. Polovinu z nich dokáže se správnými bylinkami vyléčit. Bylinky jsou její silná stránka od doby, kdy pracovala v indiánském ležení. Bylo to sice důvodem zajetí, ale sama v té době onemocněla a okoukala od starého šamana, jež jí léčil, velmi zajímavé léčitelské schopnosti. Mimo jiné je její cestou jízda na koni, jelikož její otec byl bohatý farmář a do stájí měla odmala neomezený přístup. Ví, jak se má o své koně starat a rozeznává několik plemen. Jedna z jejích posledních dovedností je plížení, kterému musela uvyknout, nejen když chtěla utéct z domu na noční procházku, ale i když cestovala po vypálení jejího města různě po světě. Jelikož je malá a lehká, není pro ni nic těžkého se ukrýt v menších prostorech nebo mrštně a tiše jako myška zmizet. Poslední věc, na kterou je hrdá, je její střelba z Henryovky. Opakovačka Henry Winchester dokáže vystřelit až šestnáctkrát za dobu, kterou dobrý střelec potřebuje k nabití. Alessandra, která zbraň ukradla jednomu z lidí, které léčila, už když byla malá. Nikdy se k tomu nepřiznala a teprve od vypuknutí epidemie dala najevo, že se s ní naučila zacházet. Potřebuje ale k míření určitý čas, jinak se netrefí přesně.

INVENTÁŘ
Alessandra si sebou po vypálení rodného města vzala na cesty jen málo.
Základní lékařské vybavení, ukradenou Henryovku, troje oblečení srolované pod sedlem jejího koně. Toho nemohla nechat doma.

Henryova páková opakovačka je na tuto dobu velice inovativní zbraň. Vystřelí 16 nábojů za několik sekund, což je mnohonásobně víc, než dovolují hojně využívané převodovky. Nevýhodou je nešikovné nabíjení, které především z koňského hřbetu působí problémy. Hlaveň má tendenci se zahřívat už po několika výstřelech, což je důvod, pro který má Alessandra po většinu času rukavice.

Kůň, kterého vlastní, pojmenoval indiánský kmen Ilčí.
Znamená to vítr. Je to statný vraník vyznačující se červeným chřípím, typický indiánský kůň. Má svou hlavu, ale je vychovaný, aby na správný povel zastavil, šel nebo běžel. Slyší mimo jiné na své jméno a vyjma klasických ovládaných pobídnutí podpatky nebo ostruhami také na povel "Iteškuš," což znamená "Lehni." Pro indiány je to důležité, jelikož se často při lovu museli skrýt. Alessandra jej získala za léčení kmene.

V lékařské výbavě má Alessandra hodně dezinfekce.
Nikdy jí nedojde a vždy doplní zásoby. Také má sebou několik sáčků sušených bylinek a ze základních potřeb lékaře morfium, obvazy, ostré nože, kleštičky, pinzetu a vždy sebou nosí univerzální láhev čisté vody, kterou je možné vypláchnout ránu. Samozřejmě má také jehlu a tenkou nit, kdyby bylo třeba šití. Poslední věcí z její osobní skromné lékárničky je krabička různých prášků. U některých sama neví, k čemu slouží, našla je po kapsách svých obětí či pacientů.

POPIS
Alessandra je drobná bledá tvář s jen velmi lehce opálenou kůží.
Blondýnka s tmavýma, uhlíkovýma očima. Měří sotva 162 centimetrů, což je pro ni při plížení výhoda, ale nevýhoda při vyskakování na koně. Váží něco kolem padesáti až šedesáti kilogramů. Po pás dlouhé vlasy nosí sepnuté po vzoru indiánek. Dříve používala jednoduchý účes alá koňský ohon, ale od pobytu u indiánů si zvykla na vlasy spletené takto. Pokud se chce líbit, rozpustí je. Ofinka, kterou často nemá příležitost stříhat, jí spadá přes pravé tmavé očko, ale ne natolik, aby neviděla. Vždy, když se délka ofinky blíží k hranicím snesitelnosti, použije nůžky ze své lékárničky na její zpacifikování.

Na sobě má Alessandra kožený oděv, jaký nosívají indiánky.
Znamená to hnědá, pár barevných výšivek a nespočet třásní. Místo mokasínů má ale vysoké boty s téměř nepodstatným podpatkem a místem pro ostruhu, kterou ale nenosí. I menší podpatky pobídnou Ilčího, jejího plnokrevníka, stejně dobře.

ŽIVOTOPIS
Alessandra se narodila před koncem března v Coldance, malé evropské osadě.
Její rodiče přicestovali oba ze severu Evropy, proto se i jejich dcera narodila se světlejší kůží, která se opálila jen velmi málo. Po otci děvče zdědilo tmavé oči, po matce světlé vlasy. Rostlo na farmě člověka, kterému se zde velmi dařilo. Vybudoval si obchod, matka vyšívala a jelikož otcův bratr, který s nimi žil, byl lékař, Alessa vyrůstala na zdejší poměry v blahobytu. Už odmala trávila mnoho času se strýcem, který měl na ni více času než rodiče. S o dvacet let starším mužem měla v sedmnácti dokonce i první sexuální zkušenost. Učil ji být lékařkou, učil ji být ženou. Vzhledem ke staršímu, charismatickému muži blízko sebe by se z dívky bývala stala poslušná hospodyňka, kdyby ji tak nefascinovala krev. Bylo lehké člověka zabít. V rámci studia jí to strýc ukázal. Zbožňovala ho. Byl prvním člověkem v jejím životě, kvůli kterému by šla přes mrtvoly. Žel, později se oženil. Dívka pak dělala co mohla, aby ona neztratila ničí důvěru. Stala se lepší a vyhledávanější lékařkou a přišla na to, že lidem drobné krádeže neublíží. Zvlášť, pokud mají zemřít. Někteří jí své věci dokonce věnovali. Z jejího pokoje se stalo menší vetešnictví. Nejvíce pyšná byla na pěkný šál, který dostala, a na Henryovu pušku, kterou si vypůjčila od pacienta, jemuž ji do hrobu nehodlala vracet. Užívala si života, jezdila na koni, ale i vyšívala. Léčila pacienty a po nocích se plížila z domu, aby rozsvítila ve vzdálené stodole a učila se střílet. Šlo jí to, rodiče na ni byli pyšní a na jednu stranu byla rozmazlené, ctižádostivé děcko. Než-li se vše obrátilo ke zlému.

Morová epidemie uhodila na Coldance jako na jednu z prvních osad.
Mezi prvními umírali lékaři. Alessandra se v návalu strachu vzdala své práce. Jako barmanka to ale neměla o nic jednodušší a po dvou týdnech odjela z města. Předtím si ovšem vzala životy všech na svědomí, když jej zapálila. Málokdo byl zdraví a její povinností doktorky bylo všechny ochránit před nákazou. Odjela náhle a od té doby se potlouká světem. Necelý rok strávila mezi indiány, za což získala nejkrásnějšího plnokrevníka Ilčího, v jakého mohla doufat. Přešla jí pýcha a naučila se přežít. Začala využívat svého umění plížit se a skrýt se, ale za onu dobu téměř zapomněla střílet. Mor jako kdyby si ji ale vybral za cíl, protože byl dovlečen i do indiánské osady. Alessandra si nebyla jistá prvními příznaky, když spěšně ukradla pár bylinek a odjela. Tak či tak nehodlala další střet s nemocí riskovat. Že přežila poprvé byla náhoda. Podruhé by se jí to nemusela podařit. Zdaleka už nebyla tou malou, farmářovou holčičkou. Od té doby se ještě nezastavila. Cestovala mezi městy a znovu si osvojila a ještě zlepšila své dovednosti ohledně střelby. Mezi indiány cvičit nemohla, stále byla jen bílou tváří a navíc ženou, takže za onen rok něco z toho zapomněla. Teď, po několika letech cestování, střílí přesně, i když dlouho míří. Stále má svého Ilčího, právě na vrcholu jeho sil a živí se tak, jak je třeba. Jednou je pistolnice, jednou barmanka, jednou uspokojí touhy bohatého pocestného a jindy zase prodává své schopnosti lékařsky, která se dvakrát setkala s morem a přežila. A přitom oslavila své již dvacáté páté narozeniny.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi Http://poetia.blog.cz
 
Alessandra Mcgonagall [ČLOVĚK]
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Mini Stories :: Textové hry :: Charaktery :: DrD-
Přejdi na: